Nebezpeční měkkýši

Mexiko

 

Český klub sběratelů lastur

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mušle Kauri - nejstarší platidlo


       

       Okolo roku 1200 před naším letopočtem začali používat staří Číňané jako platidlo nevelké, lesklé mušle zvané „kauri“. Svou vhodnou velikostí, hladkým lesklým povrchem, krásným tvarem, mechanickou odolností a především hojným výskytem se staly ideálním předmětem výměny. Byli to dva druhy zavinutců, Cypraea moneta a Cypraea annulus, zavinutec penízkový a zavinutec kroužkový. Tyto mušličky byly nejrozšířeněji a nejdéle používanou formou peněz v dějinách lidstva a jejich cena rostla v poměru ke vzdálenosti od přirozeného zdroje. Přestože v 6. století před naším letopočtem vyrobili Číňané první bronzové peníze ve tvaru zavinutců, velmi rychle se toto přírodní oběživo rozšířilo téměř do poloviny světa.

Pai - první čínská mince

Pai - první čínská mince

Cypraea moneta a Cypraea annulus
Dva druhy zavinutců, Cypraea moneta - zavinutec penízkový a Cypraea annulus -  zavinutec kroužkový
 

      Oba druhy zavinutců pocházejí z části Indického a části Tichého oceánu, především z Malediv, Filipín, Malajsie, Zanzibaru atd. Z těchto zemí bylo odvezeno nepředstavitelné množství zavinutců. Odhaduje se, že to mohlo být kolem 75 miliard kusů, což představuje váhu přes 115 000 tun. Oběživo bylo loděmi dopravováno například do Indie a části střední a západní Afriky, kde sloužilo běžně k obchodu s otroky. V 18. a 19. století patřilo kauri do běžné výbavy cestovatelů, například Livingstone a Stanley vláčeli do nitra Afriky celý pytel těchto mušliček, což, jak uváděli, jim nejednou zachránilo život. Časem zájem o mušle v důsledku inflace lastur upadal a kolem roku 1896 byla vypravena poslední loď s nákladem mušlí do Afriky. Tak po šesti stoletích obchodování s kauri bylo v afrických koloniích toto platidlo zakázáno.
       Čím dále od přírodního zdroje člověk žil, tím více si zavinutců cenil. Například v Ugandě, kde se používaly zavinutci zcela běžně jako platidlo až do poloviny 19. století, byl kurz u kmene Baganda stanoven podle ceny krávy, která se rovnala 2500 kusům ulit kauri.

500 kauri
500 kauri
 

       Koza stála 500, kuře 25, sloní kel o hmotnosti 30 kg stál 1000 kauri. Ještě do roku 1950 v jižní Nigérii stála nevěsta podle věku a krásy od 200 000 do 700 000 kauri. U některých kmenů v severozápadní Ghaně se ještě dnes používá v menším množství kauri jako platidlo. Ve státě Guinea v západní Africe se zavinutci jako měna také hojně používali a v roce 1971 zhotovili platnou hliníkovou minci s nominální hodnotou 50 cauris. Tato mince obíhala v Guinei pouze jeden rok od jejího vydání.

Mince líc - Guinea
 

Mince rub - Guinea
 

       Termín „kauri“ je odvozen z řeckého slova znamenající prasátko, zřejmě pro určitou podobnost připomínající záda tohoto zvířete. Římané jim také říkali prasátka, což se latinsky řekne „porci“, nebo také „porculi“. Latinské slovo „moneta“ znamená peníze a má původ ve jméně římské bohyně Juno Moneta, v jejímž chrámu se pod dohledem kněží mince razily. Od něj je také odvozené anglické slovo pro peníze „money“ a koneckonců i naše slovo pro kovové platidlo „mince“.
       Zavinutci jsou známi nejen jako první platidlo, ale podílely se na nejstarších „písemných“ zprávách. Na pobřeží Guinejského zálivu si domorodci ještě dnes „dopisují“ pomocí mušlí kauri. Tyto zprávy se nazývají AROCO. Obsah aroka lze vyčíst z počtu mušlí a jejich umístění. Jedna mušle znamená zápornou odpověď, dvě mušle obrácené k sobě znamenají přátelství. Naopak mušle odvrácené od sebe znamenají nepřátelství. Kdo chce vyznat lásku, musí poslat šest mušlí.
       Svou roli sehrály vůbec v celé historii lidstva, například jako první amulety nebo ozdoby. Nejstarší hroby v Egyptě, datované dávno před stavbami pyramid přibližně před 6000 lety, obsahovaly řadu zavinutců. Stejně tak byly objeveny v prehistorických pohřebištích na mnoha místech Evropy, Indie a Asie, kde byly mumiím vkládány místo očí, aby zajistily dobrý zrak v posmrtném životě. V Číně zemřelému císaři byly ústa vyplněna devíti zavinutci, feudálního pána sedmi, vysokého úředníka pěti, a řadového úředníka třemi ulitami. Prostí lidé měli ústa ucpána rýží. Tato symbolická gesta měla zajistit zemřelému hojnost potravy v posmrtném životě.
       Zavinutci dali také jméno porcelánu. Když slavný cestovatel Marco Polo přivezl v roce 1292 do Evropy první porcelánové zboží, lidé nevycházeli z úžasu nad krásným, hladkým, lesklým povrchem a někdo tento neznámý výrobek přirovnal k mušlím - zavinutcům žijícím ve Středozemním moři. Zavinutec s latinským jménem Cypraea lurida byl nazýván „porculi“, latinsky prasátko a právě v tomto slově se objevuje základ slova porcelán; i dnes se v italštině prase řekne „porcellone“. Pro informaci, první porcelán se v Evropě začal vyrábět po více jak 400 letech, kdy byl přivezen z Číny, a to až na počátku 18. století, v roce 1709 v Míšni.
 

Cypraea lurida
Cypraea lurida
 

 

       Zavinutci sloužili jako fetiše severoamerickým Indiánům i černošskému obyvatelstvu v Africe. V Japonsku držely ženy při porodu zavinutce tygrovaného, kterého nazývaly Koyasu-gai, neboli „mušle usnadňující porod“. Tyto velké druhy zavinutců – Cypraea tigris a Cypraea pantherina, symbolizovali v oblastech Indického oceánu a Rudého moře sex, zřejmě pro svou podobnost spodní strany ulity s ženským lůnem. Zavinutec byl antickými národy nazýván „Concha Venera“ – „Venušina ulita“.

Cypraea pantherina
Cypraea pantherina

        Ženy v Pompejích nosily ulity zavinutců (Cypraea lurida a Cypraea pyrum) jako ochranu proti sterilitě.
       Co je ale neméně zajímavé, že zavinutec penízkový i kroužkový byli používáni místo hracích kostek v prastaré indické stolní hře zvané Pachisi (Pačísí), předchůdkyně „Člověče nezlob se“. Házelo se šesti zavinutci a určujícím pravidlem bylo, kolik mušlí se otočí ústím (otvorem) dolů, nebo nahoru. Hrací deska byla většinou z plátna nebo byla nakreslena na zem. Ale například indický panovník Akbar si v 16. století nechal na svém dvoře postavit velkou hrací plochu z barevných mramorových kvádrů a z metrového pódia uprostřed spolu s dvořany hráli hru. Podle toho, kolik dopadlo mušlí otvorem nahoru, se pohybovalo 16 otrokyň z jeho harému po kamenných polích. Zbytky velkých mramorových Pačísí lze dodnes vidět v Ágře nebo v Alláhabádu. Ale i v dnešní době je tato hra v Indii velmi oblíbená.
       Zavinutci jsou také nezbytnou součástí při obřadech woodoo. V Africe a oblastech Jižní a Severní Ameriky symbolizují ulity kauri moc osudu a věří se, že zubatá ústa (ústí ulity) patří duchu Orisha, který skrze ně učí lidi pokoře a respektu.
       A ještě jedna zajímavost na konec: všechny národy světa zavedly v nějaké formě peníze, vyjímkou je pouze jediný národ – jihoameričtí Inkové.