Foto - lastury

Nebezpeční měkkýši

Zajímavosti

Mexiko

 

Český klub sběratelů lastur

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nej z hlubin moří


„NEJ“  ZE SVĚTA MĚKKÝŠŮ

Největší mořský plž ?


Syrinx aruanus ( Linné 1758), má největší ulitu na světě, která může dorůst až do 80 cm. V soukromé sbírce Dona Pisora z Kalifornie je exemplář velký 77,2 cm. Žije ve vodách Austrálie.

Nejmenší mořský plž ?
Skeneopsis pellucida Monterosato 1874, maximální velikost je pouze půl milimetru. Žije ve Středozemním moři (Itálie, Maroko).

Největší mořský mlž ?
T
ridacna gigas (Linné 1758), zéva obrovská. Prokazatelná velikost je 140 cm a váha 270 kg. Tento impozantní mlž má pověst zabijáka potápěčů a vyprávějí se o ní různé hororové příběhy. Že je to pouze pověra se může přesvědčit každý, kdo šnorchluje v mělkých tropických vodách. Z vlastní zkušenosti vím, že jen vyfotit rozevřenou zévu není vůbec jednoduché. Řada jejich očí reaguje na světlo, tmu a pohyb. Při pouhém přiblížení potápěče, nebo ryby se v mžiku uzavírají. Zéva se tím brání a proto neexistuje, aby si nechala strčit nohu, nebo jiný předmět jen tak, mezi lastury. Na druhé straně jsou zévy hojně loveny pro maso. Zkušený lovec, však musí vyčkat až se zéva lehce pootevře, aby ji mezi lastury mohl v rychlosti blesku strčit nůž, nebo železnou tyčku. Po vyříznutí svalu zanechá lastury na místě. Zéva se živí především řasami, vynímečně organickým detritem.

Nejtěžší mořský plž ?


Turbinella pyrum f. napus, ( Lamarck 1822) je neobyčejně silnostěnná ulita už od prvního závitu. Žije ve vodách Srí Lanky a Indie. Prokazatelně patří mezi nejtěžší lastury. Dorůstá do velikosti kolem 30 cm. Turbinella v mojí sbírce měří 28,6 cm a váží 2,125 kg. Pro ilustraci Charonia tritonis měří 46,1 cm a váží 1,20 kg.

Nejvzácnější ulita ?
V současné době to bude zřejmě Cypraea alexhuberti (Lorenz&Hubert 2000), Pochází z Andamanského moře a u sběratelů je známo pouze 6 kusů. Za jeden exemplář bylo údajně zaplaceno 20 000 USD. Informace o nejdražší ulitě se budou velmi různit a každou chvíli měnit.

Nejvzácnější čeleď ?
Jsou to bezesporu zářezovky (Pleurotomariidae), kterým se také říká žijící fosílie. Obývají hlubiny a nepřístupná místa pod útesy. Do této čeledi patří 29 druhů a většina z nich je velmi vzácná. Jen několik málo sběratelů na celém světě vlastní všechny druhy.

Nejlepší zrak ?


Mezi měkkýši, kteří mají ulitu je to křídlatec vřetenovitý Tibia fusus. Mohutně vyvinuté oči jsou nejdokonalejší mezi všemi plži.

Největší osten?
Má už známý křídlatec vřetenovitý Tibia fusus. Osten většinou dosahuje téměř délky samotné lastury. Má-li lastura např. 16 cm, tenký trn je dlouhý minimálně 14 cm. Největší známá vřetenovka měří 31,2 cm. Osten je ve skutečnosti sifonální kanálek, kterým může plž vysunout sifon. Ten je tak chráněný tenko částí lastury před nepřáteli. Sifon je chemickým ekvivalentem nosu, který pomáhá živočichovi pátrat po potravě.

Nejdelší snůšku vajíček ?


Má atraktivní křídlatec jednoprstý Strombus gallus. Žije v Karibské oblasti, kde je poměrně neběžný. Samice kladou při rozmnožování obrovské šňůry vajíček, dlouhé až 20 metrů.

Nejmenší snůšku vajíček ?
Mezi měkkýši mají Volutidae. V jedné snůšce je obvykle jen několik desítek vajíček, protože samotná snůška pro ně představuje velkou zátěž. Vajíčka jsou totiž slepována do spirálovitého kuželu, jehož stavba může často trvat několik týdnů. Vajíčka jsou obalena rosolovitým vakem a celá masa je přilepena na skálu, nebo jiný pevný povrch. Mladé voluty se líhnou až když mají dost síly dostat se z pevného vaku ven. Pro své nečetné potomstvo většina volut patří mezi vzácné, nebo neběžné.

Nejinteligentnějšími měkkýši ?
Můžou být chobotnice. Prokázali to při pokusech v laboratořích, kde dokážou plnit různě složité úkoly. Ovšem za nejinteligentnější a také nejrychlejší bezobratlé živočichy jsou považovány sépie. Jejich vynalézavost při hledání potravy, maskování, nebo při vyhledávání partnera, nemá v mořském světě obdoby. Jejich velikost se pohybuje od 7 cm až po obrovské 20metrové krakatice. Sépie mají oproti tělu velký mozek a velké oči.

Nejrychleji se pohybující plži ?
Patří do čeledi Olividae, nebo Strombidae ? Strombidae se pohybují pomocí víčka tak, že ho zaseknou do písku a přitáhnou se. Budí tak dojem jako by po dně skákali. Olivy po písku lezou jako většina plžů a mezi těmito jsou nejrychlejší.

Nejdokonalejší mlži ?
Jsou to hřebenatky Pectenidae. Vějířovité lastury se pro nás staly symbolem moře a inspirovaly řadu výtvarných umělců od Botticelliho, Zrození Venuše až po logo petrolejářské společnosti Shell. Dokonalost těchto mlžů je dána několika jedinečnými vlastnostmi. Očka na tykadlech kolem jejich pláště rozlišují nejen světlo a tmu jako u ostatních mlžů. Ale i pohyb a pravděpodobně i tvary předmětů. Dovedou se také velmi rychle pohybovat. Rozevíráním a zavíráním lastur vhánějí vodu do sifonu, který je v blízkosti vazu a odtud ji vystřikují a využívají reakce k pohybu, který připomíná skákání ulit po dně. Tímto způsobem dokáží uniknout svým nepřátelům.

Nejjedovatější měkkýš ?
Je homolice mapová Conus geographus. Jed této homolice je natolik toxický, že může usmrtit člověka do pěti hodin při neposkytnutí pomoci, účinného protiléku. (viz Nebezpeční měkkýši)

Nejzvláštnější potrava ?
Teredo navalis sášeň (nebo šášeň) lodní se živí dřevem. Napadá dřevo spadlé do moře a často se zavrtává do lodních trupů. Tím se stala šášeň noční můrou pro námořníky, kteří ji v minulosti označovali jako „lodního červa“. Už v larválním stádiu se zavrtává do dřeva a jak roste vyhlodává ve dřevě stále větší dutiny. Jako nástroj používá misky lastur, kterými pohybuje sem a tam. Dřevo s větší části stráví a chodbu za sebou vystýlá měkkým křídovým uhličitanem vápenatým. Vzhledem k tomu, že na povrchu napadeného dřeva zanechávají sášně téměř mikroskopické dírky, dokáží často provrtat lodní trup jako řešeto, než si někdo povšimne díla zkázy.

Největší stavba ze světa měkkýšů ?
Vytvořili ji plži z čeledi Vermetidae. Nedovitka Vermetus nigricans vystavěla za 3000 let u floridských ostrovů 35 km dlouhou bariéru.

Nejkrásnější lastura ?
Tak tuto otázku nedokážu odpovědět. Skutečností je, že těch krásných je mnoho a pro každého může být nejkrásnější ta jiná. Asi to bude stejné jako se ženami.

„NEJ“ Z MOŘSKÉHO SVĚTA

Největší silák ?
Nejen v moři, ale v celé živočišné říši, je kupodivu drobný korýš – strašek Odontodactylus scyllarus, který je schopen udeřit skutečně nadpozemskou silou. A jak to dělá ? Rychlým odpružením svého těla dokáže korýš vyvinout takovou sílu, že jediným úderem prorazí tvrdou ulitu mořského plže. Jeho úderu dodává sílu zvláštní útvar ve vnější kostře, zformovaný do hyperbolického paraboloidu ve tvaru koňského sedla. Ten slouží jako nesmírně silná pružina. K jejímu stlačení je zapotřebí množství energie, která se v jediném okamžiku vybije v mohutném úderu. Při něm se končetina korýše pohybuje rychlostí 23m/s a dosahuje až nepředstavitelného zrychlení 8000 g. Tyto korýše nelze chovat v běžných skleněných akváriích, protože stačí jeden úder a z akvária zbude hromádka střepů.
 

 
Největší živočich ?
Je kytovec, plejtvák obrovský (Balaneoptera musculus). Jeho charakteristickým znakem je rýhované břicho, které přispívá k aerodynamickému tvaru a dovoluje hrdelní oblasti roztáhnout se do obrovské velikosti. Díky tomuto zvětšení pak může pojmout až 100 tun potravy. Při narození měří mládě kolem 8 metrů. Největší jedinci mohou dorůst až do délky 33 metrů a jejich váha přesahuje i 150 tun.

Největší mořská hvězdice ?
Midgardia xandaros, z Mexického zálivu. Délku ramen může mít až 138 centimetrů. Je popsáno 1600 druhů hvězdic a všechny se živí převážně lovem rozmanitých mořských živočichů a dokonce i malými neopatrnými rybkami. Nejraději však mají mlže. Zajímavé je, že hvězdice jsou schopny rozevřít misky mlžů silou svých svalů. Kdyby se o to pokoušel člověk, tak spíš misky rozláme, než by mu mlž sevření lastur uvolnil. Tento jev je vysvětlen vytrvalostí hvězdice. Některým mlžům vydrží sevření přibližně půl hodiny, poté začnou svěrací svaly ochabovat, ale jiným vydrží sevření i několik hodin. Hvězdice je však vytrvalá. Jakmile se začnou schránky pootvírat, (některým stačí 0,2 mm) vsune hvězdice lalok předního žaludku dovnitř a trávícími šťávami začne tělo oběti rozkládat. Rozloženou tkáň nakonec pohltí a zbudou prázdné čisté misky k potěše sběratelů. Hvězdice se pohybují pomocí přísavných panožek. Ty jsou zakončeny kleštičkami, které používají při čištění těla a příležitostně při lovu drobných živočichů. Obývají především teplé a hlavně slanější vody. V Baltském moři žijí pouze dva druhy např. hvězdice růžová (Asterias rubens), protože slabší koncentraci soli snášejí špatně.
 

 
Největší mořská houba ?
Houby jsou nejjednoduššími mnohobuněčnými živočichy.
Jsou to vlastně volné shluky buněk, z nichž některé se specializovaly na zpracování potravy a zásobují živinami ostatní. Gigantickou houbou je Xestospongia muta. Dorůstá do velikosti více jak dva metry a žije v Karibském moři.

Největší medúza ?
Medúzy patří k nejstarším pozemským organismům a vědci uvádějí, že prodělaly 700 miliónů let vývoje. Je to jediný druh živočichů, jehož tělo se skládá pouze ze dvou vrstev buněk. Nemají skelet, oběhové ani respirační či vylučovací orgány. Chybí jim také hlava, nervový a smyslový systém. Přesto patří k úspěšným lovcům. Největší medúzou je Cyanea capillata, může mít více jak dva metry a přes 100 žahavých velmi jedovatých chapadel.



Největší mořský ježek ?
Sperosoma giganteum (A. Agassi & H. L. Clark 1907)
má v průměru 38 cm a váží přes dvě kila.


Největší krab ?
Paralithodes camtschatica, krabovec kamčatský má rozpětí nohou 120 cm a váží téměř 12,5 kilogramů. Žije hlavně podél pobřeží Aljašky a Japonska. Dva jeho exponáty jsou v depozitáři Národního muzea.



Nejdelší mořská řasa ?
Macrocystis pyrifera, nejdelší zaznamenaná délka je 54 metrů.
Žije ve vodách Kalifornie.



Nejplodnější živočich ?
Je známá ryba - měsíčník velký, Mola mola. Patří do příbuzenstva ježíků a havýšů se svým typicky jakoby utnutým a ze stran silně zploštělým tělem. Tato mohutná ryba dorůstá do délky přes tři metry a váhy kolem jedné tuny. Její snůška je opravdu fantastická, klade až 300 miliónů jiker.

Nejmenší ryba ?
Pandaka pygmaea, dospělý jedinec měří 7 – 10 mm. Je to zároveň nejmenší obratlovec na zeměkouli. Tato mini rybka byla objevena v roce 1927 na Filipínách. Je to filipínský endemit. Obyvatelé Filipín jsou na tuto rybku tak pyšní, že si ji zvěčnili na minci v nominální hodnotě 10 sentimo.

NĚKOLIK „NEJ“ O MOŘÍCH

Nejteplejší ?
Je v Perském zálivu. V letních měsících dosahuje teplota až 36°.

Nejpodivnější ?
Je Mrtvé moře. Nadmořská výška tohoto moře je -408 metrů. Nejníže položené místo na světě.

Nejslanější ?
Je Mrtvé moře. Salinita je kolem 30%

Nejslavnější ?
Je opět Mrtvé moře. Slavné je díky léčebným účinkům i biblickým příběhům.

Nejšpinavější ?
Je Černé moře. Průzkum prokázal 20 tun odpadních látek na 1 km2 uprostřed moře. Při pobřeží je však voda poměrně čistá.

Nejčistější ?
Je Weddellovo moře poblíž Antarktidy. Viditelnost je až 80 metrů.

Nejnebezpečnější ?
Je Malajská úžina. Neslavně známá novodobými piráty. Statistika říká, že dochází zhruba ke stu přepadení ročně, často i s následkem smrti pasažérů přepadených lodí.

Nejsmutnější ?
Je Aralské moře (jezero). Nešetrnými zásahy lidí kvůli zavlažovacím systémům pro okolní krajinu, velmi rychle vysychá. Hladina už klesla o polovinu a tento trend stále pokračuje. Přitom postupně vymírá celá řada živočichů. Je to zřejmě největší ekokatastrofa na světě.

Nejhlubší ?
Je Mariánský příkop v Tichém oceánu. V roce 1957 naměřila sovětská výzkumná loď 11 034 m. Novější výzkum japonské lodi z roku 1984 naměřil 10 034 metrů. Při zjišťování hloubky jsem narazil ještě na jiný počet metrů!?

Další „Nej“ budou průběžně doplňována.